Schůzky často začínám vtipem, klient se má cítit příjemně, říká Petr Pořízka

Ilustrační fotografie

Petr Pořízka je nejen dlouholetá opora firmy Partners, ale také životní optimista. Coby ředitel VIP poradenské kanceláře v Olomouci se zaměřuje na poradenství ve složitějších finančních otázkách pro náročnější klienty, ale také na hypotéky a investice. Kromě toho zaučuje nováčky.

Vydáno: 31. 8. 2021

Bývalý strojař se ve finančním poradenství našel, na práci ho nejvíc baví komunikace s lidmi. V pracovním týdnu jej potkáte v nažehleném obleku s kravatou, o víkendu se ale zásadně převléká do montérek a řádí venku s dětmi. Nebo opravuje počítače.

Ve společnosti Partners pracujete dvanáctým rokem. Pociťujete ještě nervozitu, když jdete na schůzku s klientem, kterého vidíte poprvé?
Jsem obrovský trémista. I po těch letech, když jdu na novou analýzu, jsem podobně nervózní, jako když jsem začínal. Dokážu to maskovat, ale uvnitř jsem pekelně nervózní. Což mi vydrží do první věty, pak už ne, protože na to nemám čas. Nedokážu totiž dělat dvě věci zároveň, takže i teď, když se bavím s vámi, se soustředím na hovor a zbytek vytěsňuju. To je moje výhoda. (směje se) Taky už mám víc zkušeností, dokážu líp reagovat na nestandardní situace, zkrátka mám „vymluvenou“ pusu. Takže to sice líp zvládám, ale nervozita tam stále je.

Existuje rada, jak ji alespoň zmírnit?
Pomáhá mi, že se na schůzku důkladně připravím. Potřebuju vědět, co budeme s klientem řešit, připravím si podklady. A druhá, trochu paradoxní rada: moc nad vším nepřemýšlet. Neutápět se v pochybnostech typu, co se stane když… Člověk se nikdy nedokáže připravit úplně na všechno. Podle mě není ostuda odpovědět: „To jste mě dostal, nevím, co říct.“ Kolega tomu říká PVC, přímé vyjádření citů, tedy říct, jak se cítím. Protože nervozitu nikdy úplně neodstraníte.

A co když je nervózní klient?
Jako poradce můžu udělat to, že ani jeho, ani sebe nebudu do ničeho nutit. Je důležité si všechno říct úplně na rovinu. Kdykoli během schůzky vidím, že se něco děje, okamžitě reaguju: „Stop, pojďme to nejdřív probrat, než se posuneme dál.“ V 95 % případů to pomůže.

Co dalšího zabírá?
Rozhodně být přirozený. Mám ve firmě kolegy, jejichž způsob komunikace se mi moc líbí. Ze začátku jsem se jejich styl snažil napodobit, to ale funguje jen zčásti. Pak jsem se rozhodl, že si vyberu, co mě oslovuje nejvíc, a zbytek uzpůsobím na sebe.

Například?
Dlouho jsem si myslel, že říkat vtipy na byznys schůzce je špatně, tak jsem to nedělal. Jenže to pro mě nebylo přirozené. Jsem od přírody vtipálek, mám rád legraci. Dnes už vtipem klidně začnu. Ale nenuceně, pořád to musí být Petr Pořízka. Tím pádem jsou ledy prolomeny a atmosféra se uvolní. Navíc máme tu výhodu, že většina schůzek v Partners je na doporučení jiného klienta, takže už o mně ví něco předem. Před schůzkou si ještě popovídáme po telefonu a ve chvíli, kdy klient dorazí, už mě trošku zná.

Pojďme se vrátit na začátek. Jaká byla vaše cesta k práci finančního poradce u Partners?
Popravdě jsem nikdy nechtěl podnikat ve financích, vzděláním jsem strojař. Před patnácti lety jsme s manželkou rekonstruovali rodinný domek a řešili hypotéku. Kamarádka, která v Partners začínala, nás seznámila se svým vedoucím. Dva roky jsme spolupracovali a byli spokojení. On se mě ale celou dobu snažil přemluvit, ať k nim jdu pracovat. Když to nezabíralo, řekl „osudnou“ větu: „Petře, přijede sem ředitel, rád by si s tebou popovídal.“ Nakonec jsem udělal certifikační zkoušky a po prvních schůzkách s klienty mi práce dávala smysl. Teď jsem spokojený a nelituju ničeho. Mimochodem, z 50 procent jsem v Partners právě kvůli tomu řediteli, protože mu věřím a šel jsem za ním.

Využijete v současné práci znalosti ze strojírenství?
Zjistil jsem, že mezi strojařinou a financemi není takový rozdíl. Obojí má pravidla, která se dají ověřit v praxi. Jde hodně o počítání. Jsem analytický typ, potřebuju si všechno vyzkoušet a zjistit, jak věci fungují. Že když zmáčknu tohle tlačítko, tak světlo svítí, když zmáčknu jiné, zhasne. A ve financích je to stejné. Tím pádem pro mě byla změna profese jednodušší.

Nestýská se vám?
Moc mě bavilo kreslit a modelovat. Dodnes když vidím výkres, rád si ho projdu. Ale neměnil bych. Pokud bych neměl vlastní projekční kancelář, na což jsem se tehdy necítil, zaměstnala by mě firma nebo korporace. A už bych nepracoval na sebe. V tuzemsku bohužel moc českých firem není, většina má zahraniční spoluúčast a profituje z nich cizí stát. Tudíž z mé strany jde částečně i o patriotismus. Partners je ryze česká společnost, celý kapitál zůstává doma.

Kde vidíte další výhody?
Když jsem nastupoval, dost mě zarazilo, že si tady všichni pomáhají. Ukázalo se, že vtip je ve sdílení informací a vzájemné pomoci. Dokonce to máme smluvně zakotveno. Ono to má svoji logiku, všichni nemůžeme vynikat ve všem. Každý je odborník na něco jiného. Je velmi povzbuzující, že kdykoli si nevím rady, můžu zavolat komukoli z firmy. Mockrát se stalo i mně, že zavolal kolega, kterého jsem v životě neviděl, že potřebuje pomoc s konkrétním problémem. Když slyšíte, že se na vás obrací jako na odborníka v určité oblasti, nejenže vám to zalichotí, ale navíc máte dobrý pocit, že můžete pomoci.

Poradenských společností existuje mnoho. Proč právě Partners?
V první řadě je výjimečné tím, že zakladatel Petr Borkovec je lídr, který firmu posouvá a vymýšlí věci, které zatím na trhu neexistují. Stoprocentně mu věřím, protože ho znám, mluvíme spolu. Není to žádná neexistující „paní Columbová“. Navíc, přestože má veliké znalosti a zkušenosti, je pokorný. Nikoho nepřehlíží.

To samo o sobě stačí?
Stačilo by, ale jsou tu další věci. Partners mě velmi posunulo osobnostně, naučilo mě plánovat dlouho dopředu a komunikovat s lidmi, což uplatním i v rodině. Důležitá pro mě je i časová flexibilita. Sám si určuji délku a náplň pracovní doby. Od toho se pak odvíjí příjem. Přesně vím, co mám udělat, abych si vydělal určitou částku. Když jsem na trhu hledal alternativu, nenašel jsem ji. Ať už se týkala jednoduchosti podnikání, stability, nebo možností, které v Partners máme. A v neposlední řadě je poradenství nezávislé na pandemii. Klienti začali víc řešit peníze, zjistili, že tvorba rezervy, potažmo investice jsou do budoucna důležité, takže práce je spíš víc.

Poznáte okamžitě, kdo se na finančního poradce hodí a kdo ne?
Myslím, že jde spíš o proces hledání. Pokud je člověk pracovitý, zodpovědný a cítí, že chce dosáhnout něčeho víc, vždycky se pro něj v Partners najde cesta. Může být buď součástí manažerské sítě, nebo vybudovat vlastní tým. U nás získá penzum znalostí a schopností, které může uplatnit kdekoliv. Nedávno jsem třeba zahlédl inzerát na ředitele olomoucké pobočky jedné velké banky. Jako praxe jim stačily dva roky práce v Partners.

Co další předpoklady? Existuje konkrétní typ člověka, který bude v této práci úspěšný?
Dřív jsem za úspěšného podnikatele považoval drsňáka s ostrými lokty. Ale pak jsem zjistil, že to tak být nemusí. Moje kolegyně je empatická. Má obrovskou výhodu, že se do klienta dokáže přirozeně vcítit. Upřímně ráda pomáhá, až jsem pochyboval, že se vůbec uživí. Není to tak. Našla balanc mezi empatií a schopností se prosadit, a klienti ji zbožňují. V Partners najdu tvrdé manažery i empatické lidi. A zajímavé je, že výkonově jsou tyto osobnosti srovnatelné. Podobný výkon, podobný výdělek. Právě ta různorodost mě opravdu baví. Nikdy nevíte, na koho narazíte a co ten člověk v sobě objeví za potenciál. To je na mé práci krásné.

Přijímáte nováčky?
Ano, a je to další věc, která mě nesmírně baví. Na pohovoru se třeba ptám, jestli si myslí, že mají v životě štěstí. Záleží na tom, jaký máte přístup, protože šťastný člověk značí optimistu. Čím víc věcí totiž dělá, tím víc se jich může pokazit, ale zároveň se jich i víc daří. Takové lidi chci mít v týmu, protože i já se považuji za životního optimistu.

Jak se to projevuje?
Pořád je ve mně chuť se z věcí poučit. A taky chuť blbnout. Moc rád jezdím dělat vedoucího na dětské tábory nebo si hraju s dcerami. Přes týden jsem podnikatel v obleku, o víkendu obleču maskáče a hrajeme „na schovku“. Nabíjí mě to energií a zároveň si odpočinu. A taky rád kutím, nedávno jsem kamarádovi opravil počítač.

Jaké předsudky ve vztahu k finančnímu poradenství jste kolem sebe zaznamenal?
Devět lidí z deseti vám řekne, že finanční poradce je darebák a zloděj. Že to dělá jenom kvůli provizi. Je škoda, že poradce si spousta lidí představuje jako pojišťováka. Někdo, kdo vám nabouchá smlouvy, ideálně tak, že ukončí ty staré a uzavře nové. A už ho nikdy neuvidíte. Kolikrát potom zjistíte, že ty smlouvy jsou nevýhodné. Ale toto není smysl poradenství, jde především o dlouhodobou spolupráci a o vizi, jak naložit s penězi, aby byly dobře investované a zvyšovaly svou hodnotu.

Co s tím děláte?
Snažím se proti tomu bojovat. Obrovská dezinformace a špatná zkušenost lidí je to, co mě motivuje. Jednak ukázat, že poradce je parťák, jednak samozřejmě radit nováčkům, aby z nevědomosti lidem nenadělali v penězích paseku. Poradce je od toho, aby lidem pomohl a poradil s penězi. Situace se ovšem zlepšuje, protože si myslím, že Partners této profesi dělá dobré jméno. Ale než se dostaneme na úroveň zahraničí, ještě máme dost práce před sebou. Tam má svého poradce téměř každý a bere ho jako rodinného přítele. Je to ostatně potřeba, protože mu svěřujete svoje peníze, a on vám zajistí důchod, zajistí děti a další věci.

Zdroj: Lidovky.cz